Aktuality

https://sevrenka.rajce.idnes.cz/Peklo

 

 

 

Táááák a je to tady!!!! Všechny zdravíme z pekelné školky v přírodě!!

Cesta byla pohodová, někdo ji prospal, někdo  za celou cestu nezavřel pusu. Ve vzduchu pouze jedna otázka, ta nejdůležitější: " Kdy tam už budeeeem??!" Po příjezdu šup na pokoje, povléknout postele, vybalit kufry a tradááá na oběd. Polévku někdo ani snad nezpozoroval, protože těšení na rajskou udělalo své! Rajda byla všude!!

Nevadí, oblečení můžeme i  prodávat, zásob je  dost:)

Předpoklad, že nikdo neusne, byl totálně mimo.... Stane se!

Po sváče naskočit do oteplováků a frčíme si užít aspoň kousky sněhu. Polňačka byla krásně zmrlá, nožky se podsmekávaly a i slzy kvůli tomu spadly. :) To k té přírodě prostě patří!  Uznáváme, že čerti nemají snadný život!

  My to ale zmákneme, levým kopytem!

Zjištění, že když to suprově jede dolů, tak to samé se musí jít i nahoru.. někoho " bolelo". "No to snad nééé, pomóc! Já jsem tady dolééééé".   

Sluníčko se schovalo a my procházkou došli do chalupy. Krásný pohled na růžové tvářičky a neuvěřitelně klidné čerty :) V klídečku malujeme, zapisujeme do deníků a u toho  posloucháme mega hity a hity na přání. Večeře nám dodává sílu na soutěžení a den finišujeme přiložením do ohně a  pekelnou pohádkou.  Všichni se těší na ranní překvapení, tak uvidíme, v kolik bude vstávando :)

Přejeme vám dobrou noc  ! blll blll bleble blll :) ( no zkuste popsat, jak dělá čert :))

 

 Tak druhý den máme za sebou

Ranní překvapení bylo lákavé, vyřízenost z pondělního odpoledne však větší :)U snídaně jsme se sešli v osm a to většina měla ještě značně pomačkané obličeje :) Někdo by radši  i tu snídani zaspal.

Jihočeský vzduch a řádění dělá své! Po snídani jsme se pustili do čertovského tréninku. Soutěže s uhlíky, rozcvička s bramborou a ďábelská dráha nesměla chybět. Sluníčko krásně svítilo, venku parádních mínus šest, takže nic nebrání v cestě na kopec. Nikomu už nevadí ledová cesta, je to prostě normálka. Žádné zbytečné připomínky :) Svištělo to bláááznivě!!!  Na dvanáctou hodinu jsme se dosunuli k řízku a bramborové kaši a v neuvěřitelné tichosti padli do peřin.

Opravdu krásný pohled! :)

 Po odpočinku vyrážíme hledat Lucifera! Opravdu nás zajímá, kde asi tak bydlí. Někdo křičí do díry v poli, někdo rozbíjí extra zajímavou ledovou kaluž, někdo prostě jde, kouká a nepřestává mluvit :)  Prostě zapálenost!! Cestou nacházíme uhlíky, což je jasné znamení, že jdeme správně! To, jak dlouho půjdeme, ale nikdo neví!. Přicházíme do lesa, kde vidíme vrata, na kterých je řetěz! No, a  je to tady!! U cesty máme vzkaz! Kousek dál máme rohlíky, upečené přímo samotným Luciferem!

A ta pekelná okurka?? Ta chuť! To se nedá popsat! To se musí zažít!! :)

Ale chápeme, že si sem asi netroufnete :)

Slunce zapadá, lampy svítí už nějakou dobu a my se vracíme do chalupy. Tváře rudé, výrazy spokojené, a únava?… na oko ?? Prdlačky únava!!  Okamžité nabrání sil!!! Písnička Despacito nás rozpálila, až se chalupa chvěla v základech :)  Ještě, že to nabrání bylo jen chvilkové :)

Teď se teda taky chvěje, ale už jen spokojeným chrupkáním :)

 Dobrou noc všem!!

 

  I tady je středa. Sněží střídavě. Ráno snídaně. Pak hry. Na dvanáctou oběd. Pak odpočinek. Odpoledne les. Pak večeře a kino.  Třetí den je vždy krizový. Dobrou noc .

                            .

Snad jste si nemysleli, že bych vás takhle odflákla :) Když vím, že někdo nedočkavě čeká na pekelné hlášení, tak bych  vám to nemohla udělat!!

Opět noc bez problémů, snídaně ospalá, ale s teplým kakajíčkem se odstartoval dnešní den. Říká se, že třetí den je krizový, za ty roky to jen potvrzuji. Ale abych vás uklidnila, tak hrozné to zase nebylo :)    .. Nebo… že bychom už měly posunuté hranice? :)      Ba ne, trošku nám scházelo sluníčko, to bylo asi jediné. Bylo tak nějak spavo a hlavně teda zima zimoucí.

Proto se nám dopoledne ven moc nechtělo , tak jsme dováděli v chatě. Měli jsme „ školu čertovských ksichtíků“, což znamenalo, že krémem přilepená koruna se pomocí mračení, měla dostat pryč z obličeje, staré známé přikládání do ohně, dnes ale i s donáškou dřeva, hledání myších potvůrek po chatě a největší úspěch mělo eskymácké krájení sušenek, které bylo na čas. Což by nebyl takový problém, kdyby to nemělo samozřejmě háček:)

Prvně navléknout rukavice, potom čepici a nakonec šálu, chytit příbor a nakrájet sušenku. Někdo si i slovně ulevil¨.... :).. ... bylo to prostě náročné.

Venku jsme objevili posed, kde jsme chvilku poseděli a vrátili se na oběd. Buchtičky s krémem voněly až na dvorek. Po krátkém odpočinku ( je asi zbytečné psát, že všichni usnuli, protože tomu prostě tady tak je) jsme vyrazili ven. Nabalený jako cibule se valíme k lesu, kde nás čeká další dobrodrůžo.

 Ty lampy dneska svítily snad dřív!! Jinak to není možné!!

Docházíme do chalupy, usedáme ke špagetám a těšíme se do kina a na popcorn. Bez toho by to přece nešlo!

Pohádka nebyla dokoukaná celá, protože očička padají.. :)

Zase se to povedlo!!!

Dobrou noc všem :)