Aktuality

 

Čtvrtek - telegram od vodníků - internet nás podvedl

Den byl fajn. Dopo, hry s vodou. Odpo, procházka k rybníku, pěkné fotky. Opékání buřtů, velké koupání, venku déšť a bouřky, my OK, pohádka, bus už tady, všichni spí, kufry sbaleny, ráno v 9:00 hod. výjezd do Tábora. Muzeum čokolády, cca 12:30 odjezd směr Praha, příjezd cca 14:30. Jedle. Marcela na mobilu, těšte se, dobrou. :-)

 

Středa

Už se vám stýská?? Nám ne :) Opravdu nikdo si ani nevzpomene, jsou to prostě už mazáci!! Každou chvilku je nějaká akce, takže na stýskání není čas. A když by náhodou byla nějaká volná chvilička, tak i ten nejchroničtější nespavec, spí jak zařezaný! (tady by mě zajímalo, kolik rodičů si bude myslet, že se jedná o jeho zlatíčko :))

Dnešní sportovní dopoledne byla slušná makačka. Závody v holinkách, to je totiž jízda! Nevynechali jsme samozřejmě ani nějaký ten pracovní list, tancem a dováděním jsme vyzkoušeli, jestli má chalupa pevné základy. Zdá se, že má. Uvidíme ještě zítra.

Buchtičky s krémem k obědu, někdo teda bez krému a někdo by nejradši i bez těch buchtiček…. Ale sladký oběd a únava ZASE udělaly své. Dvě hodiny spánku a někdo byl i tak k neprobuzení. Odpoledne nakrmit rybky, kozy a ovce.

 U rybníku byl vzkaz s trasou, která nás dovede ke stromu „kloboukovníku“. Ten strom je totiž kouzelný. Dokáže se měnit podle potřeby :). Někdy je to banánovník, někdy tatrankovník a dneska to byl kloboukovník. No joooo, ale to je klobouk, ale bez pentliček! „ Ten je asi falešnej“ . Ba ne!!! Pentličky musíme někde najít! Tak se jde a furt se jde…. A zase se jde… pak se pije…. pak se zase jde…. pak se zastavíme, někdo jde do keříku, někdo ke stromu a pak…. se zase jde…. vyzkoušíme skok na balík slámy… zase se jde…. pak hod kamenem do rybníku…zase se jde… pak leží brouček na cestě!!... Ten teda už nejde a vypadá, že už ani nepůjde. .. pak se jde a šup… kamarád nám padá do příkopu, hned se zvedá a jde se dál! A když už vypadá, že tam jsme, tak zjistíme, že ne. ….a tak…. se zase musí jít!!

Motivace obrovská, kilometry v nožkách!    Jůůůůůů, máme jééééé!!! Pentličky jsou všudeee!!! Každý si nasbírá barvičky, které se mu líbí a razíme na špagety!  Jo, to vlastně uvidíte na tričkách, to nepřehlédnete!

 Být unavený a soustředit se ještě na špagety :) A proč ne? :)

Slovo „ KINO“ však všechny probudilo :) a nadšení bylo mega velké.

Teď už všichni v postýlkách a jsou těžce za vodou!! Zítra nás čeká … no přece si nemyslíte, že vám to napíšu dopředu a že budete vědět víc, než ty naše/vaše zlatíčka!! To bych jim přece nemohla udělat.

Tak dobrou noc všem!!

 

 

 Vstávando bylo kolem osmé. Pár odvážlivců otevřelo oko před sedmou :)

Dopoledne bylo pohodovější, plán totiž byl - neunavit se před odpoledním výletem. Vyrábělo se, tancovalo, zpívalo. Nějaká ta hra na dvorku a důkladné prozkoumání pískoviště. K obědu nálož kuřete s rýží a šup na dvacet minut do pelechu. Po mini odpočinku zazněl úkol: „vem si batoh, do něho si dej pití, kapesníky, mikinu. Vem si kalhoty, boty, kšiltovku a přijď ven!“  ….Kde je asi triko?? To se jde ven bez trika??  Jo, prostě bez trika, je teplíčko. Myslely jsme si, že to někdo „nedá“, ale každému to bylo úúúplně fuk. Vodnické tričko na každého čekalo za bránou. To bylo radosti!  „To je hustýýýý!!!“

Doběhli jsme na autobus, který nás poposunul do krásné vesničky Žumberk, kde nás čekala místní výstava o rybářích a jejich životě.

Zase pár bláznivých her u tvrze a sváča. Ke svačině jsme měli i ředkvičky. Pravé nefalšované  ředkvičky, žádné “ lidlácké“:)  …“Paní učitelko, můžeme to vůbec jíst, když pálej??“ Jasně, že jo, správná ředkvička totiž pálí…!! :)

 

  Po chvilce vyrážíme pěšky směr Buková. Cestou byla legrace, občas někdo něco prohodil. Stylové chaloupky, náves, kostelík, hasičárna, nádrž, kapličky, májka… prostě paráda!!! Rozvoj slovní zásoby nezná hranic :).

A tak si představte, že jdete a najednou se ozve:  „ Heleeeee, táááámhle jsou klokanííííí „ :). Klokan to úplně nebyl, ale krásné srnky!! … Málem jsme se z té země nezvedly, to  vážně nešlo udržet!!..:)

Dorazili jsme do vesničky, kde měli výbornou točenou zmrzlinu. Fakt mňamka :)

Posledních pár kilometrů bylo opravdu náročných, výrazy dětí různé, ale se zpěvem to šlo!! My nadšené, jak se to zvládá, jak si to užíváme… A najednou se ozvalo: „ nešlo by jet taxíkem??“ :)

Tahle prostá otázka nás rozsekala znova!! :) Jsou to opravdu zlatíčka!!!

 Po těch kilometrech se střeva v bříšku  rozhýbala, takže máme splněno!! A hned několikrát!! Šup do sprchy, na večeři, pohádku a před devátou to tady už chrupkalo!!! Pár odvážlivců oželelo i pohádku :)

Krásnou dobrou noc a pokud nám někdo chcete napsat, určitě můžete :)

 

 

První hlášení z Bukové je tady!!

Letošní téma je platné už od odjezdu z Prahy… několik vylitých lahviček, několik mokrých triček a něco málo vylité vody v batůžku. Kam se člověk dnes podíval, tam byla voda… Dokonce i v počítači :), ale povedlo se ho rozchodit :)              

           PROSTĚ  TO MUSÍ BÝT JEDNOZNAČNĚ     -      VODNÍCI!!!!!

Cesta byla v pohodě, jedna malá sváčo-čur pauza a zase se frčelo. K obědu guláš, někdo téměř se šesti :)… a pak z plánovaného krátkého odpočinku( protože se přece moc nedělo, tak nebudou unavený)… bylo  „těžké vytuhnutí“  A to všech!! Trošku pomačkaní jsme poseděli na dvorku a byla oslava narozenin. Jenda má už prostě sedm!! 

Odpoledne jsme vyrazili do přírody a naším cílem bylo zmapovat rybníky v okolí. Že jich tady je fakt dost- jen v docházkové vzdálenosti ( zatím).

 Pan správce nám prozradil, že kapříci v jednom rybníčku mají pořád šílený hlad. Cesta tedy byla jasná, musíme je nakrmit. Byla to pěkná mela o houskové knedlíky.  Po cestě jsme potkali dvě krásná štěňátka a jejich páníček byl ochotný je mezi nás i vpustit :). Nevím, kdo si to užil víc a nejvíc.  Taková canisterapie na cestě :)

Potom přes kopec, les a louku- zpátky do naší základny na večeři- zapečené těstoviny.

No… a protože ke každému rybníku patří i vodník- začalo se po večeři vyrábět. Voda - jak se patří, byla všude, takže to bude vodník, jak má být!!

Něco málo postřehů :“ Marcelkooo, mě tam něco pokousalo a strašně to teď páálííí!“ ( ejhle kopřiva)

Lejla: Jééé, tys nakreslila krásného vodníka!! „ Nene, to není vodník, to je přece tatííínek!!!

Pohádka z rybníčku každého uklimbala a už všichni chrníííí.

Dobrou i vám všem!!!